Lanžov

Obec Lanžov

se nachází v krásné přírodě Podkrkonoší v Královéhradeckém kraji poblíž Dvora Králové nad Labem, Hořic a Jaroměře. Nachází se v nadmořské výšce 297 m.n.m a jeho celková rozloha činí 793 ha. 

Lanžov patří k menším obcím, žije zde 216 obyvatel (k lednu 2025). 

Sestává z 5 částí: Lanžov, Lhotka, Miřejov, Sedlec a Záborov.

Historie obce Lanžov

Nejstarší stavební památkou nejen obce, ale i trutnovského okresu je kostel Sv. Bartoloměje. Původně románský kostel se zachovalým románským portálem pochází z let okolo r. 1270. Byl obklopený hřbitovem, z něhož se zachovaly původní náhrobky členů a příbuzných majitelů poličanského panství. Písemně je kostel zmíněn poprvé r. 1380. Tehdy byl součástí vsi Poličan, později Červených Poličan, z kterých se zachoval jen Červený Dvůr, nyní součást Mířejova. Na poli vedle koupaliště byly v letech 2003 – 2006 nalezeny zlomky keramiky z té doby. Na konci 16. stol. byl kostel renesančně přestavěn rodem Valdštejnů společně s panstvem z Hustířan. V roce 1648 byla přistavěna věž, panská oratoř a předsíň. Barokně byl dotvořen v 17. až 18. stol. slezskou šlechtou Kotulínských. V kostelní kryptě odpočívají manželé Zárubovi, ochránci Jana Amose Komenského. 

První písemnou zmínku o názvu Lanžov nalézáme až r. 1513. Fara vystavěná vedle kostela pochází z r. 1716 – 1720, později několikrát opravovaná. Od sedmdesátých let XX. století je v soukromých rukách.

K faře lanžovské byly přifařeny kromě osad obce též Bílé Poličany, Doubravice, Trotina, Zábřezí, Řečice a Zálesí.

V blízkosti kostela stojí socha Sv. Jana Nepomuckého z r. 1763. Na hranici obce u křižovatky na Doubravice stojí renesanční Boží muka z r. 1684. Ve Lhotce a Sedleci se tyčí sochy Sv. Jana Nepomuckého, v Mířejově, v Lanžově na Nebesích a v Sedleci na Bouchalce stojí Boží muka. 

Vedle hřbitova stojí pohřební kaple rytířské rodiny Czeczinkarů (majitelů panství Bílé Poličany) postavená v duchu novogotického romantismu v polovině 19. stol. za účasti Antonína Pavla Wagnera, jehož sochy zdobí Národní divadlo, Národní muzeum a Rudolfinum v Praze, a rovněž řadu reprezentačních budov ve Vídni.  Kaple byla dokončena roku 1862. 

V lese za Lhotkou se nacházejí dva smírčí kříže a v Sedleci u křižovatky dva smírčí kameny.

Sedlec je poprvé písemně zmíněn k r. 1409, kdy patřil Václavovi z Vinařic, Mířejov se objevuje v písemné zprávě z r. 141, kdy byl v držení Kuneše z Mířejova. V těchto částech bývaly tvrze, ale není známo místo, kde stály.

Na území obce byly 4 panské dvory: Lhotka – jeho rozparcelováním byla založena ves Lhotka r. 1779, Mířejov – rozparcelováním v r. 1784 byla ves Mířejov znovuobnovena, Sedlec – rozparcelován v r. 1923, jen budova majitele dosud stojí. Červený dvůr vybudovaný vedle tvrze červenopoličanské je jediným částečně zachovalým dvorem v lanžovské obci.

Záborov vznikl oddělením sedmi rustikálních usedlostí od Sedlece, první písemná zmínka pochází z r. 1717.

Školství v Lanžově má více než třistaletou tradici, původně farní škola existovala už před r. 1702. Postupně se stavěly nové školní budovy a nynější budova s mateřskou školkou pochází z r. 1875. Základní škola skončila v r. 1976. Od té doby je většina obce přiškolena ke škole v Dubenci, Lhotka ke škole v Miletíně.

Významní rodáci:

Emanuel Faltis * 1847, † 1900 v Brémách, hudební skladatel, autor mší, symfonií, ouvertur, smyčcových kvartet, písní a sborů pro mužské hlasy

PhDr. Antonín Sturm * 1887, profesor průmyslové školy v Brně a pražský školní inspektor, napsal několik učebnic pro měšťanské školy a příručky pro učitele